Třetí den na ostrově

Díky tomu, že se nám včera podařilo zarezervovat lístky na trajekt z Ulleungdo do města Gangneung a zjistit, jak se k němu dostat autobusem, měli jsme ještě skoro celý den volno.

 

Ráno jsme se spakovali, nechali si na hostelu zabalené batohy a sami vyrazili vstříc místní vyhlídce na skále nad přístavem. V noci vydatně sprchlo, ale při snídani jsme koukali, jak se obloha postupně rozjasňuje. Střed ostrova byl jako vždy ukrytý v mracích, ale na pobřeží skrz opar probleskovalo sluníčko. Obecně máme na počasí zatím vyloženě štěstí, snad nám to vydrží i nadále. Půl kilometru od našeho hostelu jsme se propletli místními uličkami a za pomoci ukazatelů našli spodní stanici lanovky, která nás vyvezla nahoru k vyhlídce.


Část výpravy se vydala ještě kus pralesem na vyhlídku nad moře, zbytek se vrátil zpátky dolů a prošel si Muzeum Dokdo, zaměřené na geologické aspekty ostrova a historii místního života. Muzeum má sice jen tři sály, ale je nové a moderně pojaté, s množstvím interaktivních atrakcí.


Cestou zpět jsme se ještě zastavili u minerálních pramenů a dalšího budhistického chrámu. V Koreji jsou nejrozšířenějšími náboženství právě budhismus a křesťanství. Tentokrát byla naše návštěva nenáročná, bez účastí na modlitbách či meditacích.


Po obědě jsme už popadli batohy a autobusem se přesunuli přes kopec do Jeodongu, odkud nám před půl šestou měl jet trajekt. Tři hodiny volného času do odjezdu jsme využili efektivně koupí zarezervovaných jízdenek a střídáním se u hlídání batohů. Všichni jsme nakonec měli čas se projít ještě po hrázi a podél moře.


Stezka je tu širší než na naší straně, co jsme šli včera, nicméně hned u druhého mostu končí. Co jsme četli na cedulích, vypadalo to na sesuv kamenů… ale při pohledu na mostek zblízka bychom to viděli spíš na únavu materiálu a neochotu místních stezku opravit.


Pak už jsme se nalodili na trajekt a tři hodiny se snažili ignorovat mořskou nemoc, až jsme večer dorazili do Gangneungu. Google mapy nám našly jeden autobus do centra, ale jednak byla zastávka úplně jinde a druhak vůbec nejel v ten čas a místo toho jsme vyzjistili od místních pomocí psaní na překladači, že tam jezdí i jiné busy. Když jsme se tam konečně dostali, tak jsme zažili horkou chvilku, protože nám paní řekla že má hostel Sin Sin v rekonstrukci. No nakonec nás odvedla někam o dvě ulice vedle a ukecali jsme i stejnou cenu, v koupelně tu mají vanu a většina lidí (echm… všichni kromě mě) spí konečně na postelích a ne na futonech, takže celkově nakonec výhra. Tady nás čeká přespání jen na zítřek, den strávíme v tomto pobřežním městě a večer zamíříme autobusem do Sokcho, kde si užijeme poslední dny před mistrovstvím světa v ROB.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s